A sample text widget

Etiam pulvinar consectetur dolor sed malesuada. Ut convallis euismod dolor nec pretium. Nunc ut tristique massa.

Nam sodales mi vitae dolor ullamcorper et vulputate enim accumsan. Morbi orci magna, tincidunt vitae molestie nec, molestie at mi. Nulla nulla lorem, suscipit in posuere in, interdum non magna.

Staré tance (cyklus seminářů)

Cyklus víkendových seminářů věnovaných společenskému repertoáru 16.-19. století

Otevřené semináře pro všechny zájemce o staré společenské tance, od patnáctého století přes vrcholnou renesanci a baroko až k mazurkám, valčíkům a čtverylkám devatenáctého století a rozličným tancům bretonským. Probíhají každou první sobotu v měsíci od listopadu do dubna v tanečním studiu Naboso, Školská 12, Praha 1.

Termíny:

  • 6. 11. Branles, Measures, Country dances (Mikuláš Bryan),
  • 4. 12. Menuet dle Tomlinsona & contredanses (David Biedermann),
  • 8. 1. Italské cinquecento (Kačka Doležalová),
  • 5. 2. Párové tance 19. století a jejich odkaz v lidových tancích Francie (Kačka Doležalová & Mikuláš Bryan),
  • 19. 3. Menuet dle Tomlinsona & contredanses (David Biedermann),
  • 2. 4. Bal-folkový repertoár, bretonské čtverylky a večerní tancovačka (Mikuláš Bryan & muzikanti).

Program dne:

  • 10.00 – 12.00 první historický blok,
  • 14.00 – 15.30 druhý historický blok (dle potřeby může přesáhnout až do 16:30),

Cena:

  • 1800,- za všech šest sobot,
  • 350,- jeden seminář.

Lektoři

  • David Biedermann | více >>

Mikuláš Bryan | více >>
Kateřina Doležalová | více >>

Na místě je možnost přespání, spacák s sebou, karimatek máme víc než dost.
Přihlášky a další informace na [email protected].

5 comments to Staré tance (cyklus seminářů)

  • […] Staré tance, bretonské tance & fest-noz (seminář & tancovačka) […]

  • Proč se tomu říká „seminář“ ??

    Tedy – dostal jsem se tam dnes poprvé, protože se půl roku těším na to cinquecento. A říkal jsem si – bude to tak či onak? No, má naděje se příliš nesplnila, bylo to onak.

    Má to širší souvislost – vlastně jsem to chtěl napsat už po tom Švihovu, že mi přišlo, že ty letní semináře (první dva, co byly v Prosečném, pak Nadějkov – tam ještě zbytek naděje zůstal) mají dost sestupnou tendenci, a ten Švihov, to už byl ďolík – snad nejen kvůli Medvědovic zubu.

    Prostě k Mikulášovi jsem začal chodit, že mi připadalo, že tam to žije a tam se i myslí. Ty první roky, to jsem prostě bral skutečně jako semináře, kde je dané nějaké téma, na které se můžeme předem připravit a pak na něm společně pracovat. Ale jakoby to během těch let ta původní myšlenka tak nějak upadala v pozapomnění a ten Švihov mi chvílemi přišel už spíš jako davová záležitost.

    Na a tady ten seminář ve Školské mi přišel už jen jako jakýsi odvar toho Švihova. Prostě nalejvárna. Když nemám ani šajnu o tom, jak se tancovalo v XIX. století, tak se přihlásím ke Kačce a rok tam chodím na výuku, či na kursy nebo jak se to nazve, a vím, na co se hlásím. Jenže když se něco nazve jako „seminář“, tak na to mám zase jiná měřítka.

    Možná jsem příliš profesionálně zatížen z VŠ, kde něco jiného je přednáška, kde člověk něco poslouchá a moc nediskutuje, pak jsou cvičení, kde si látku může procvičit, a pak následují semináře, kde se student stává lektorovi vlastně partnerem a společně tam řeší nějaké problémy na dané téma.

    Různých kursů na téma „cinquecento“ jsem prošel už řadu, takže jsem zažil, jak to interpretuje a vykládá Mirek, jak Mikuláš, jak Helenka, jak Hanka atd. Pak chodím a koukám, jak to interpretují další soubory. A pak si něco přečtu o tom, jak to interpretují třeba v SCA, nebo jak to viděla Dolmetschová, a díky letním seminářům jsem mohl poznat i nějaké zahraniční lektory naživo. A Mikuláš vždycky říkal, že Hanka ho kromě noh naučila používat taky hlavu. A chodit k pramenům.

    No tak se snažím používat hlavu (když už ty nohy tolik nesloužej) a chodit k těm pramenům a louskat nějaké naskenované faksimile a řešit tabulatury a shánět muziku a hledat nějaká svoje řešení – no a teď samozřejmě k tomu potřebuju taky nějaké tvůrčí prostředí – no a to jsem si právě myslel, že k něčemu takovému by měly sloužit „semináře“.

    No a namísto toho mi to přijde jako stejná nalejvárna kterou jsem zažíval už 10 let u Mirka Smahy. Nechci srovnávat kvalitu či vybavenost nebo přístup či cokoliv jiného u lektorů. Ale ten styl – prostě předvedou se mi nějaké kroky, naučím se jakousi choreografii a odcházím ze „semináře“, jakože jsem si tedy zatancoval zase nějakou cascardu, kterou si buď zapamatuju anebo za týden zase zapomenu.

    Prosím, opravdu nechci nadávat na Kačku nebo na to, že by to bylo špatné nebo že by to byly vyhozené peníze. Vůbec ne! Nelituji toho a určitě jsem z toho vzal užitek. Mám v podstatě jedinou výhradu – proč se tomu říká „seminář“? Proč se tomu neřekne normálně „výuka“ či „kurs“ nebo tak nějak?

    Trochu mě jímá hrůza nad lákadly typu „Série strhujících sobotních seminářů. Bretonské tance pro nejširší veřejnost. Tentokrát v Plzni.“ Probůh! Jak mohu dělat semináře pro „nejširší veřejnost“? Přeci abych mohl dělat seminář, na to člověk už musí být nějak připraven, musí projít nějakou výukou, nějakým cvičením, případně aspoň samostudiem, to přeci nejde dělat pro „nejširší veřejnost“! Kde to jsme? Už to místo, Plzeň, jakoby nechtěně připomíná „Doktorát práv pro nejširší veřejnost!“

    No a teď k tomu jádru pudla: Když ne ve Školske, když ne v Plzni, kde tedy najdu skutečný „seminář“ historických tanců?

    Jakousi nadějí pro mě bylo, když někdy před rokem a půl Milukáš ozanámil, že se bude konat něco takového den po Jilovském zlatu – nebo den před ním – kam lidi budou moct přijít třeba s vlastními rekonstrukcemi a probírat je s jinými. Nakonec se to nekonalo – prý pro malý zájem nebo co.

    No – nalákán vývěsním štítem „seminář“ jsem si sem dnes přinesl s sebou dvě vlastní rekonstrukce Carosa – ale pak jsem pochopil, že to je trochu mimo mísu a zaměření toho, co se dnes konalo.

    Takže bych byl vděčný, kdyby mě někdo nasměroval na tu správnou adresu. Když ne Školská, tak kde tedy?

  • Michal Medvěd

    Kychote – nikde. Bohužel.

    Jak říkáš, původní myšlenka upadla v zapomnění, protože lidí, pro které má cenu dělat „seminář“ střihu, který by sis představoval, je dohromady asi pět, v libovolný termín zhruba polovina z nich nemůže (tak to prostě chodí), takže celkem nemá smysl je pořádat. Švihov byl letos koncipovaný (a doufám, že to tak předem vyznělo) jako seminář na společenský taneční repertoár, tzn. na to, aby se dost lidí naučilo tancovat solidně rekonstruované tance a vzniklo tak nějaké podhoubí zájemců o skutečně historický tanec provozovaný jako společenskou zábavu, a ne jako šarádu na vystoupení. Myslím, že ten průvodní text na http://blog.rond.cz/rond-o-s/seminar/ to říká celkem jasně.

    Děláme to pochopitelně i proto, že trochu doufáme, že z toho podhoubí jednou vzejdou další lidi, pro které by mělo cenu dělat ty „semináře“, které by sis představoval. Ale před tím jsme měli pocit, že o ně je zájem malý a čím dál menší, seminář s Marie-Claire nám jasně ukázal, že za kvalitu si lidi nejsou ochotní zaplatit a pořádat další takový smrťák, kde by stačilo, aby onemocněl jeden účastník a dotujeme akci se svého, se nám fakt už nechtělo.

    Konference-rozbory po Jílovském zlatu zašly přesně na to, poslali jsme pozvánky souborům s tím, že je možné se nějak takhle sejít a hluboce to prodrbat, zájem neprojevil v podstatě nikdo, pokud se pamatuju, takže jsme to nechali plavat. Protože já osobně jsem dlouhodobě vyčerpaný z pořádání krásných, zajímavých a podnětných akcí, na které nikdo nechodí.

    Jinak se omlouvám za matoucí název, já jsem v taneční sféře vždycky chodil na semináře (v horším případě workshopy, brrr), které měly nejůznější úroveň, od hloubkových sond přes naprosto povrchní nalejvárny. Takže se bojím, že rozlišení na seminář / kurz/ výuka / cokoliv jiného se v téhle oblasti nějak valně neujalo.

    Prostě, letošek je pro mě ve znamení nenáročného (ač poctivě udělaného) společenského tance. Když dáš dohromady nějakou study group, které bude toužit hluboce bádat, rád vyjdu vstříc, stejně jako nepochybně David, Kačka a kdokoliv další, na koho si vzpomeneš. Ale už nás nebaví ty lidi hledat, přemlouvat je, že je to vážně zajímá a pak se třást, že nepřídou. Případně koukat na jejich protažený ksichty, protože přesně nevěděli, co je čeká – a my před ně položili papír a oni ho musí přečíst, což je pod úroveň tanečníka…

  • Ifa

    Vida. Já bych to, co by Kychot od slova „seminář“ nazvala besedou nebo workshopem. Hm. Rozmanitost názvů, rozdílné chápání pojmů…

  • […] účastnictvo, seminář Menuet dle Tomlinsona & contredanses s Davidem Biedermannem se z technických důvodů posouvá z 5. 3. na 12. 3. a začíná až v […]

Leave a Reply

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

  

  

  

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.