Staré šaty: francouzská renesance na sklonku 16. století

Francouzská móda poslední třetiny šestnáctého století je ovlivněna stylem, který byl stvořen v průběhu tohoto století v prostředí španělského královského dvora. Odtud se šíří pozoruhodná módní vlna popírající předchozí linie a siluety, zaplavuje celou Evropu, a každá země přetváří nový styl k obrazu svému.

Po dlouhém přemýšlení jsme se rozhodli pro střední a nižší střední vrstvu francouzských měšťanů, katolíků na sklonku již zmiňovaného šestnáctého století. Siluetou a proporcemi se měšťanský oděv velmi blíží šlechtickému. Oblečení je ale šité z levnějších materiálů, většinou ze lnu a vlny. Látky se barví dostupnými prostředky, a tak se nosí široká škála přírodních, ne příliš drahých barev. Velké oblibě se těší například skořicové a cihlové odstíny červené, barevnost oblečení bývá zdůrazněna kontrastní bílou košilí. Podobně jsou také boty zdobeny prostřihy či průseky, které odhalují odlišně barevné punčochy.

Ženské šaty uzavírají hrudník do pevného korzetu, který zcela popírá přirozenou linii prsou a pas stahuje do útlé a křehké siluety. Francouzky se ani ve vlně upjaté španělské módy nedokázaly vzdát velkého dekoltu, a tak zde nalézáme na tehdejší dobu poměrně hluboký, mnohdy čtvercový výstřih, obvykle doplněný košilí se stojáčkem, který přechází v náznak okruží. Široká nabíraná sukně směřuje k ideálu klasické španělské kuželovité siluety, v případě obyčejných měšťanek je ale více uvolněná a přirozeně splývá.

Oděv bývá doplněn bílou zástěrou, která je mimo jiné i znakem dobré paní domu. Barevné kontrasty jednotlivých částí výrazně dotvářejí celkový efekt. Jako další způsoby zdobení můžeme zmínit rozmanité druhy výšivek a drobnější doplňky jako šperky či ozdobný pás. Ženy si splétají vlasy a účes dotvářejí čepci, kloboučky i slaměnými klobouky na ochranu před sluncem.

Mužský oděv se skládá z kabátce, kalhot, košile, punčoch a pokrývky hlavy. Kabátec zdůrazňuje širokou linii ramen a vytváří užší siluetu pasu. Ani u něj však není zcela dodržena španělská předloha. Její důsledný tvar převráceného kužele, kterého se dosahovalo vycpáváním ramen a špičatým zúžením pasu, je ve francouzském měšťanském prostředí upravena v uvolněnější verzi.

Kalhoty jsou samostatným kusem oděvu, obvykle sahají ke kolenům, ale mohou být i kratší. Měšťané často nosí poctivice – širší a kratší kalhoty, které už nemají svou původní španělskou mohutnost. Objevují se ale i jiné střihy, například v pase nabírané a u kolen úzké kalhoty.

Nezbytnou oděvní součástí zůstávají punčochy, které jsou právě na sklonku 16.století akcentovaným prvkem mužských šatů a v případě námi zmiňované střední společenské vrstvy jsou šité ze lněného plátna. Podobně jako u ženského oděvu je i zde obvyklá bílá košile s nabíraným límcem a manžetami na rukávech a plátěným okružím.

V módě jsou poměrně krátké účesy, měšťané si oblíbili různé varianty baretů, klobouků a čapek, a opět se setkáváme i se slaměným kloboukem klasického tvaru. Šaty jsou zdobeny kontrastními oděvními součástmi, s prostřihy odhalujícími spodní vrstvy oblečení se setkáváme spíše v bohatším prostředí nebo jiných evropských regionech. Výraznou ozdobou mužského oděvu bývají také kulaté knoflíčky na kabátci i kalhotách, často oplétané barevnou nití.

– Z ledasčeho přeložila, poskládala a sešila Jana Válková.