[O válečných tancích]
[[ Arbeau. ]]
Pohovořme nejdříve o válečných tancích, pak si řekneme o tancích společenských. Do pochodu se hrává na businy ((V orig. buccins, druh dlouhé snižcové vojenské trumpety. Je ovšem možné, že Arbeau má na mysli jednoduchou antickou římskou polnici s názvem buccina.)) a trumpety, krumhorny ((V orig. litues. Krumhorny byly dřevěné dechové nástroje výrazného bzučivého zvuku se vzdušnicí, dvojitým plátkem a zahnutým tělem. Pro malý tónový rozsah se na ně obvykle hrávalo v kvartetu nebo v dechovém orchestru. Význam originálního francouzského termínu je poněkud nejasný, překlad krumhorn nabízí Julia Sutton v poznámce k anglickému vydání (Arbeau, Thoinot: Orchesography, New York 1967, str. 211.), vzhledem k poněkud nejasné souhrnné poznámce o použitých pramenech se nepodařilo zjistit, o co přesně svůj vývod opírá. Krumhorny mají ve srovnání s trubkami a šalmajemi výrazně tišší zvuk a jejich využitelnost ke hraní do pochodu je sporná. Je tedy možné, že má Arbeau namysli římskou zahnutou trubku lituus. V takovém případě bychom mohli úvodní pasáž číst: Do pochodu se hrává na bucciny čili trumpety a lituy čili klaríny.)) a klaríny ((Trubky se zahnutou trubicí a čistým, jasným zvukem.)) rohy a cinky ((V orig. cornets. V románské jazykové oblasti jsou běžnější různé tvary slova cornetto, u nás se vžila počeštěná podoba německého názvu zink. Jedná se o unikátní dechový nástroj, který kombinuje mírně zakřivené dřevěné nebo kostěné tělo podobné flétnovému s nátrubkem blízkým žesťovým nástrojům. Má kultivovaný zvuk podobný lidskému hlasu.)) , flétny, polní píšťaly ((V orig. fifres. Jde o krátké příčné flétny s pronikavým vysokým zvukem. Jeden z mála opravdu ryze vojenských nástrojů v tomto výčtu.)), flažolety ((V orig. arigots. Termín může označovat různé druhy přefukovaných zobcových fléten, soudě dle následujícího textu má Arbeau na mysli variantu se šesti otvory, čtyřmi vpředu a dvěma vzadu.)), bubny a další bubnu podobné nástroje.
Perský buben (používají jej i někteří Němci, kteří ho převážejí v rozsoše sedla) se skládá z jedné měděné polokoule uzavřené silným pergamenem o průměru asi dvou a půl stopy; když se do řečené blány udeří paličkami, zvuk připomíná hromobití.
[original]
Parlons donc premierement de la dance guerriere, puis nous parlerons de la recreative. Les instruments servant a la marche guerriere, sont les buccins & trompettes, litues & clerons cors & cornets, tibies, fifres, arigots, tambours, & aultres semblables, mesmement lesdicts tambours.
Le tambour des perses (duquel usent aulcungs allemands le portans à l’arçon de la selle) est composé d’une demysphere de cuyvre bouchée d’un fort parchemin, d’environ deux pieds & demy de diametre: & faict bruit comme d’un tonnerre, quant ladicte peau est touchée avec batons. Le tambour duquel usent les françois [assés cogneu par un chacun] est de bois cave long d’environ deux pieds & demy, estoupé d’un cousté & d’aultre de peaulx de parchemin, arrestées avec deux cercles denviron deux pieds & demy de diametre, bandées avec cordeaux affin qu’elles soient plus roides: & faict [comme vous pouvez avoir ouy plusieurs fois] un grand bruit, quant lesdictes peaulx sont frappées avec deux battons que celluy qui les bat tient en ses mains. La figure en est assés cogneue à un chacun, toutesfois je la mettray icy puis que nous en sommes en propos.
[/original]
Capriol.
Nakreslil jste do míst, kde se provazy na bubnu kříží, malé šňůrky s kličkami. [original]
Vous mectés des petits liens & boucles, à chacune reflexion des cordeaux du tambour.
[/original]
Arbeau.
Těmi se napínají blány: když chceme na buben hrát, posuneme řečené šňůrky ke středu, když chceme buben odložit, povolíme naopak blány tím, že řečené šňůrky posuneme k obručím a okrajům. Nevím, jestli synové Izraele používali jednohlavý buben, který sloužil v Římě při obětinách matce bohů ((Zřejmě Rheia‑Kybele. Součástí frygických orgií, které se pořádaly na její počest, byla i divoká hudba. O bubnech se v této souvislosti zmiňují Ovidius, Diodoros Sicilský a další.)), v patnácté kapitole Exodu ale stojí, že Maria, sestra Mojžíše a Arona, byla skvělá bubenice. ((„I vzala Maria prorokyně, sestra Aronova, buben v ruku svou, a vyšly za ní všecky ženy s bubny a s píšťalami.” Exodus, 15, 20.)) Vergilius v šesté knize Aeneidy píše o Misenovi, Hektorově a později Aeneově trubači toto:
Quo non præstantior alter
Æere ciere viros, martemque accendere cantu. ((„[Misenus] jenž uměl nad jiné lidi / polnicí volat mužstvo a k zhoubné je roznítit bitvě.“ Vergilius, Aeneis VI, 164-5, přel. O. Vaňorný. Ve Vergiliovi stojí Martemque místo martemque.))
A o kousek dál:
Et lituo pugnas insignis obibat, et hasta. ((„Chodíval v boje, jak v zápase rek, tak v troubení mistr.“ Vergilius, Aeneis VI, 167, přel. O Vaňorný.))
Hlasu všech popsaných nástrojů se používá coby signálu a povelu vojákům k rozbití tábora, k pochodu nebo k ústupu. Při srážce s nepřítelem jim dodává srdnatosti, odvahy a kuráže k útoku nebo k mužné a udatné obraně. Bez něj by vojáci pochodovali zmateně a neuspořádaně, takže by mohli být přemoženi a poraženi: proto je u nás Francouzů zvykem nechávat v jednotkách pochodovat řady vojáků a jejich velitele v jisté míře. [original]
C’est pour bander les peaulx quant on le veut batre, en approchant lesdicts liens prés du meillieu: & pour les desbander quant on le veut laisser à repos en approchant lesdicts liens des cercles & bords, Je ne scay si les enfans d’Israel usoient de tambour à un fonds, comme on faisoit à Romme au sacrifice de la mere des dieux: mais le quinzieme chappitre d’Exode rapporte, que Marie sœur de Moyse & d’Aaron, battoit fort bien le tambour. Virgile au sixieme de l’Æneide parlant de Misenus, trompette d’Hector, puis d’Ænée, dit ces mots,
Quo non præstantior alter
Æere ciere viros, martemque accendere cantu.
Et peu apprés.
Et lituo pugnas insignis obibat, et hasta.
Le bruict de tous lesdicts instruments, sert de signes & advertissements aux soldats, pour desloger, marcher, se retirer: & à la rencontre de l’ennemy leur donne cœur, hardiesse, & courage d’assaillir, & se deffendre virilement & vigoureusement. Or pourroient les gens de guerres marcher confusément & sans ordre cause qu’ils seroient en peril d’estre renversés & deffaicts, pourquoy nosdicts françois, ont advisé de faire marcher les rencs et jougs des escouades avec certaines mesures.
[/original]
Capriol.
A to jak? [original]
Comment cela.
[/original]
Arbeau.
Jste hudebník, takže víte, že máme určité míry, určité takty, jedny jsou dvojné, jiné trojné; a že oba tyto druhy taktů mohou být pomalé, střední a rychlé. [original]
Vous estes musicien, & scavés bien que c’est des mesures, du temps, les unes sont binaires, les aultres sont ternaires, & que de toutes ces deux sortes de temps il en y à de pesantes, de moyennes, & de concitées.
[/original]
Capriol.
To je pravda. [original]
Cela est vray.
[/original]
Arbeau.
Jistě mi dáte za pravdu, že když společně vyrazí a vykročí tři muži
a každý z nich půjde bez ohledu na ty ostatní, nikdy nebudou v souladu. Na to by bylo třeba, aby všichni tři pochodovali společně, ať už rychle, volně nebo prostředně. [original]
Vous me confesserés que si trois hommes se promenoient & marchoient ensemble, & chacun deulx vouloit aller à part selon l’une des trois diversités ils ne s’accorderoient pas: car il fauldroit que tous trois marchassent, ou vittement, ou bellement, ou mediocrement.
[/original]
Capriol.
O tom není pochyb. [original]
Il n’y à point de doubte.
[/original]
Arbeau.
Proto si s sebou Francouzi do pochodu berou bubeníka, jenž udává míru, podle které mají vojáci pochodovat. Většina vojáků v tom ovšem není dostatečně vycvičena, jako ostatně ani ve zbytku válečného umění; to ale není důvod, abych vám nepopsal řádné provedení. [original]
C’est pourquoy, en la marche de la guerre, le françois à faict servir le tambour pour tenir la mesure, suivant laquelle les soldats doibvent marcher. combien que la plus grand part des soldats n’y sont guieres bien exercés, non plus qu’en tout le reste de l’art militaire, mais pour cela je ne laisseray d’en escripre les modes.
[/original]