[O tanci a tanečních spisech]
Arbeau.
Tanec pochází od tančit, latinsky saltare. Tančit znamená skákat, povyskakovat, kroužit ((Arbeau používá výraz caroler, snad ve starém významu tančit kruhové tance (obvykle za doprovodu zpěvu). Nicot uvádí jen: „Caroller, id est, Danser, Saltare.“)), křepčit ((Arbeaův výraz baler je podle francouszkých dobových slovníků synonymem pro dancer, už v roce 1694 je považován za zastaralý. Cotgrave ovšem pro odvozený výraz baladin uvádí: „A common dauncer of gaillards, and other stirring, or liuely Ayres.“ Zdá se, že baler (ev. baller) tedy má spojitost spíše se živými a rychlými tanci. Zároveň může souviset s balletem a vztahovat se k tanci předváděnému na scéně, čemuž odpovídá i posun k modernímu významu: v soudobé francouzštině se slovem baladin označují komedianti a kočovní herci. Český výraz křepčit byl použit především pro onu souvislost s gaillarde. Podrobněji viz glosář.)), dupat, podupávat, hýbat a pohybovat nohama, rukama a tělem v jistých kadencích a mírách. To zahrnuje poskoky, ohýbání těla, rozkračování se, napadání na jednu nohu, krčení v kolenou, zdvihy na špičkách, prudké pohyby nohama, výměny a další pohyby ((Arbeaův výčet má výrazně odbornější charakter, používá řadu ustálených termínů (claudication, jactation ap.), jejichž opis působí poněkud těžkopádně.)), o kterých se zmiňují Athenaios ((Helénistický filosof působící na přelomu druhého a třetího století n. l., autor spisu Deipnosophistae pojednávajícího převážně o stolování, okrajově o dalších věcech souvisejících s hostinami: hudbě, zpěvu, tanci, hrách a podobně.)), Caelius ((V orig. Celius, těžko říct, na kterého z mnoha Caeliů Arbeau naráží. Vzhledem k tomu, že dobová kuchařka nejasné datace De re coquinaria připisovaná Caeliovi Apiciovi se na rozdíl od Athenaiova spisu (viz předcházející poznámku) zabývá opravdu pouze přípravou pokrmů, jedná se snad o Caelia Aureliana, římského lékaře pátého století.)), Scaliger ((Zřejmě Julius Caesar Scaliger, italský humanista šestnáctého století, mimo poetiky se zabýval i antickým divadlem a lékařstvím – obojí by mu poskytlo příležitost pojednat i o pohybu.)) a další. Kdysi se při tanci ke zvýraznění gest zobrazované postavy používaly masky. Lukianos na toto téma napsal pojednání ((Řeč je o již zmíněném De Saltatione, tedy Lukianovu spisu o scénickém tanci pantomimu.)), ve kterém se můžete šířeji obeznámit s jeho domněnkami. Dlouhý oddíl této věci věnoval i Julius Pollux ((Julius Pollux z Naukratidy, rétor řeckého či egyptského původu narozený v Alexandrii a působící v Athénách během druhého století n. l. Ve slovníkovém díle Onomastikon pojednává mimo jiné i o tanci a o divadle. Tyto pasáže česky viz Šourek, Petr: Julius Pollux: Onomastikon – slovníková hesla věnovaná divadlu [online], Divadelní revue, 2. 3. 2006, dostupné na WWW. )). [original]
Dance vient de dancer, que lon dit en latin Saltare : Dancer c’est à dire saulter, saulteloter, caroler, baler, treper, trepiner, mouvoir & remuer les pieds, mains, & corps de certaines cadances, mesures, & mouvementz, consistans en saultz, pliement de corps, divarications, claudications, ingeniculations, elevations, jactations de pieds, permutations & aultres contenances desquelles Atheneus, Celius, Scaliger, & aultres font mention: aulcunefois on y adjouxte les masques pour monstrer les gestes d’un personnage que lon veult representer. Lucian en à faict un traicté, ou vous pourrez veoir ce qu’il en dit plus au long: Julius pollux en faict semblablement un chappitre bien ample.
[/original]
Capriol.
Domnívám se, že tyto autory jsem kdysi četl, a stejně tak i další jim podobné. Pokud se pamatuji správně, vyprávějí o třech druzích tance: jednom vážném, zvaném emmeleia ((Vážný a důstojný skupinový tanec, kterým v řecké tragédii doprovází sbor své verše. Originální choreografie s výraznou gestikou se pečlivě sestavovaly pro účely té které konkrétní hry.)), jednom živém, kterému se říkalo kordax ((Lascivní a obscénní tanec staré řecké komedie. Sestával zřejmě především z kroucení kyčlemi.)), a o dalším, ve kterém se snoubila vážnost s živostí a který se nazýval sikkinis ((Divoký a bujarý akrobatický tanec, který ve staré řecké satyrské hře provozovali přímo satyrové.)). Mluví i o tanci pyrrhickém ((Obecný název pro hromadné tance se zbraní, které byly v Řecku běžnou součástí vojenského výcviku. Mají bezpočet lokálních variant. V některých státech se tančily jen pro zábavu, někdy je předváděly dokonce i ženy.)) a několika dalších, také si vzpomínám, že se zmiňují o různých druzích mumrajů, zvláště o jednom, kterému se říkalo trichoria ((Spartskou trichorii popisuje například Plutarchos v životopise Lykurga, oddíl XXI: „Vždyť to byly obvykle pochvaly mužů velebených za to, že padli za Spartu, jindy zase hanlivé výtky strašpytlům, jaký to vedou ubohý a nešťastný život, a též přísliby a vychloubačné ujišťování týkající se statečnosti, jak je to právě přiměřené tomu či onomu věku. Na důkaz toho nebude nevhodné uvést zde aspoň jediný příklad. Poněvadž se v čas slavnostní sestavovaly tři sbory podle tří věků, začínal zpívat sbor starých: My bývali jsme kdysi statní jonáci. Na to odpovídal sbor mladých mužů: My ale jsme; a přeješ‑li si, zkus to! A do třetice sbor chlapců: My ale budeme jednou mnohem silnější! (přel. Rudof Mertlík) )) a při kterém tři sbory, složené jeden ze starců, jeden z jinochů a jeden z dětí, zpívaly: „Byli jsme, jsme a budeme.“ Hrubé povědomí tedy o těchto věcech mám, rád bych se ale nechal vzdělat v tom, jaké kroky a pohyby se v těchto tancích používaly. Poučte mě o tom, prosím. [original]
Je pense avoir quelquesfois faict lecture de ces aultheurs, & aultres semblables: Et si j’ay bonne souvenance ilz recitent trois sortes de dances, une grave, nommée Emmelie: une gaye, qu’ils nomment Cordax: une aultre nommée Siccinnis, entremeslée de gravité & gaieté: ilz parlent aussi de la dance nommeé Pirrichie & plusieurs aultres sortes, comme il me souvient aussi qu’ilz font mention de plusieurs sortes de mascarades, mesmement d’une qu’ils appellóient la Tricorie, composée de trois chœurs & assemblées de vieulx, d’adolescentz: & de jeusnes enfans, qui chantoient, nous avons esté, nous sommes, & nous serons. Je comprends bien tout cela en generale notion, mais je vouldrois estre apris de quelz piedz & mouvementz cela se faisoit, aprenez le moy s’il vous plait.
[/original]
Arbeau.
Anthoyne Arena z Provence ((Antonius Arena, též Antoine Arène, francouzský právník a básník první poloviny šestnáctého století. Autor populárního a během šestnáctého a sedmnáctého století opakovně vydávaného spisu Ad suos compagnones studiantes. Kromě líčení zážitků z válečných tažení, mimo jiné i sacco di Roma, vyplenění Říma vojáky Karla V. roku 1527, obsahuje spis i část nazvanou Leges Dansandi, tedy Taneční pravidla. Arbeau populární Arenův spis pochopitelně znal a vycházel z něj především při popisu basse‑dance, jeho závěry jsou ovšem, jak uvidíme dále, často přinejmenším sporné.)) sepsal to, po čem voláte, v makarónských verších. [original]
Anthoyne arena provençal à escript ce que vous demandez en vers macaronées.
[/original]
Capriol.
Ve verších, o kterých mluvíte, se věnuje jen pohybům, které se mají vykonávat při branlech a basse‑dances neboli nízkých tancích, a chování tanečníka; veršuje ale tak komplikovaně, že smysl jeho slov mi zůstal zahalen, proto žádám vás, abyste mě poučil důkladněji. [original]
En ces vers que vous dictes il a parlé du mouvement qu’il fault tenir aux bransles, & basses-dances seullement, & des contenances que doibvent observer les danceurs, mais la necessité des vers la rendu obscur, occasion de-quoy, je vous prie m’en eclarcir davantage.
[/original]
Arbeau.
Co se týče starých tanců, mohu vám říci pouze to, že zub času, lidská lenost či snad nesnadnost jejich zapsání nás připravili o veškeré povědomí, které bychom o nich mohli mít. Navíc není důvod, proč byste se jimi měl zatěžovat, tyto způsoby tance se dnes už nepěstují; ba dokonce ani tance, jež byly k vidění v dobách našich otců, se nepodobají těm, které se tančí dnes. A ty stihne stejný osud, protože lidé mají v lásce novoty. Je ovšem pravda, že emmeleia by se dala přirovnat k našim pavanám a basse‑dances, kordax ke gaillardám, tourdionům, voltám, courantám, gavottám, šampaňským a burgundským branlům, veselým branlům neboli branles gays a branlům prokládaným čili branles couppez, sikkinnis k dvojitým branlům zvaným branles doubles a jednoduchým branlům zvaným branles simples. A pyrrhický tanec k tancům, kterým říkáme kašpaři, tedy bouffons nebo mattachins. ((O jednotlivých zmíněných renesančních tancích se Arbeau dále obšírně rozepisuje v textu. Přesto je na místě zdůraznit, že paralely nastíněné v Arbeauově působivém výčtu jsou poněkud absurdní. Pavane i basse‑dance jsou sice opravdu charakterem vážné a reprezentativní, zde ale veškerá podobnost končí. Především proto, že emmeleia je primárně určená pro scénické předvádění, zatímco pavane i basse‑dance, ačkoliv jejich rytmu a tanečních kroků (pravděpodobnější je to u pavane) mohlo být užíváno v tanečních představeních, jsou tance především společenské a párové. Obscénní hrubá komika kordaxu a sikkinis má sotva co společného s tanci pro nejširší společnost jakou jsou všechny vyjmenované branles, velmi odtažitá souvislost by se snad našla s točivou volte, které si Arbeau podle všeho příliš necení, nebo mírně komickou courante. Jediné alespoň částečně odpovídající je srovnání bouffons s pyrrhickým tancem.)) [original]
Quant aux dances anciennes, je n’en scaurois que dire, car l’injure du temps ou la paresse des hommes ou la difficulté de les descripre a esté cause de nous en oster la cognoissance, & aussi vous n’en debvez avoir soucy, parce que telles façons de dancer sont hors de practique, voires nous avons veu du temps de noz peres, aultres dances que celles de present lesquelles en sont de mesmes tant sont les hommes amateurs de nouveaultez: il est vray que nous pouvons comparer lemmelie a noz pavanes, & bassesdances: le cordax, aux gaillardes, tordions, voltes, corantes, gavottes, bransles de champaigne & de bourgoigne, bransles gays & bransles couppez. Le Siccinnis aux bransles doubles & bransles simples La pirrichie a la dance que nous appellons bouffons ou matachins.
[/original]
Capriol.
Tak se mi zdá, že naši potomci zůstanou neznalí všech těchto nových tanců, jež jste právě jmenoval, a to ze stejného důvodu, z jakého jsme my byli ochuzeni o vědomosti o tancích našich předků. [original]
Je prevoy donq que nostre posterité sera ignorante de toutes nos nouvelles dances que venez de nommer, par les mesmes causes qui nous ont osté la cognoissance de celles de nos anciens.
[/original]
Arbeau.
To můžeme předpokládat. [original]
Il le fault ainsi conjecturer.
[/original]
Capriol.
Nedovolte, aby k tomu došlo, pane Arbeau, je ve vašich silách tomu zabránit. Zapište všechno o těchto věcech, abych se v této dovednosti mohl vzdělat; bude vám při tom zapisování, jako byste omládl a navrátil se do jinošských let, navíc si tím procvičíte mysl i tělo, neboť se jistě nedokážete udržet a vlastními údy se jmete předvádět příslušné pohyby. Nejlépe by bylo psát tak, aby se žák podle vámi zapsaných pouček a předpisů dokázal vše naučit i za vaší nepřítomnosti v soukromí svého pokoje. A pro začátek bych vás požádal, abyste mi osvětlil, nakolik si vlastně vznešená společnost tance považuje. [original]
Monsieur arbeau ne permectez cela de vostre pouvoir puis que y pouvez remedier: mectez en quelque chose par escript cela sera cause que j’apprendray ceste civilité, & en l’escrivant, il vous semblera rajeunir & avoir les mesmes compaignies qu’aviez en vostre jeunesse, & prendrez aultant dexercice d’esprit & du corps aussi, car difficillement vous abstiendrez vous de remuer les membres, pour m’enseigner les mouvements y necessaires: Vray est que vostre methode d’escripte est telle, qu’en vostre absence, sur vos theoriques et preceptes, un disciple pourra seul en sa chambre apprendre vos enseignements. Et en premier lieu je vous veulx prier, me dire en quelle estime la pluralité des gens d’honneur tient la dance.
[/original]