Oblečení měšťana z Langres je v nejsvrchnější vrstvě tvořeno lněným kabátcem a kalhotami. Tyto dva kusy jsou svázány dohromady a zůstávají tak na svých místech. Zdá se totiž, že některé střihy kalhot nebyly, na rozdíl od těch dnešních, „samonosné“. Přivazování trvá dlouhou dobu a vzhledem k tomu, že ve většině případů stejně oba kusy oblečení zůstávají pohromadě, není to nijak častá činnost. V horkém dni je poměrně obvyklé svléknout si kabátec a nechat jej volně viset od pasu dolů, stále přivázaný ke kalhotám.
Muž je schopen se sám obléknout i svléknout, není závislý na nikom dalším, což může mít své výhody. Kabátec je v měšťanském prostředí poněkud uvolněnější variantou dobových módních ideálů, podobně jako u ženských šatů je i v tomto případě nutné, aby svého nositele příliš neomezoval v pohybu. Svrchní rukávy mohou být přivazovací a obvykle je možné pod nimi spatřit košili, další, samostatnou vrstvu.
Přečtěte si i zbytek článku Staré šaty: měšťan z Langres, 1589