Tanec, specifická pohybová forma, obvykle svázaná s instrumentálním nebo zpívaným doprovodem, ve většině případů rytmizovaná. Jedná se o kulturní univerzálii, s níž se setkáváme ve všech lidských společnostech.
Konkrétní podoba a symbolika tance se vyvíjí v pevné návaznosti na příslušný sociokulturní systém, mimo něj může postrádat srozumitelnost i smysl. Taneční forma každé kultury souvisí s její hudební a vizuální estetikou, konvencemi sociální interakce, mírou rigidity či uvolněnosti mravů, tradicionalismem či otevřeností sociokulturního systému, specifickým pojetím mužské a ženské role ve společnosti, oděvní kulturou atd.
Tanec je možné chápat jako ritualizovanou formu společenské komunikace, sportovní výkon, náboženský, emocionální nebo umělecký projev, symbolickou metaforu zpřítomňující běh lidského života či fungování světa. Nemusí se však jednat o pouhé symbolické přirovnání, za určitých okolností lze tanec chápat i jako reálnou část běhu univerza. Mnohdy se stává součástí slavností, ze své podstaty přináleží spíše výsostným okamžikům vymykajícím se rámci všedního dne, ať už se jedná o drobnou oslavu, lidovou taneční zábavu, magický rituál, náboženský obřad nebo divadelní představení.
– heslo pro Antropologický slovník aneb Co by mohl o člověku vědět každý člověk: S přihlédnutím k dějinám literatury a umění. MALINA, Jaroslav et al. sepsala Jana Válková
Leave a Reply