PLAV – Měsíčník pro světovou literaturu
Měli jsme tu čest podílet se na křtu nejnovějšího čísla PLAVu, měsíčníku pro světovou literaturu. Pokud jste tuhle dechberoucí veselici prošvihli nebo si naopak chcete zavzpomínat, nabízíme vám fotogalerii Barky Fabiánové zachycující skvělou atmosféru z literárního čtení i následujícího fest-nozu s Yannem-Fanchem Kemenerem, Aldem Ripochem a M3. A pokud vás to nalákalo i ke čtení soukromému, v tichu u krbu, kruhu rodinném nebo v tramvaji, račte si opatřit vlastní výtisk, seznam prodejních míst najdete na stránkách časopisu, kromě obvyklých prodejních míst je bretonské číslo výjimečně k mání i v knihkupectví Francouzského institutu v Praze.
Bretaň je nejzápadnější výspa evropského kontinentu, o svou identitu musela odnepaměti bojovat a ani dnes není její postavení jisté. Je hlavním rysem její kultury bretonština? Co všechno vlastně charakterizuje bretonskou kulturu?
Odpovědi na tyto otázky naznačují Ernest Renan, Émile Souvestre či Zdeněk Hrbata v novém čísle časopisu Plav, které jako jediné od vydání Světové literatury v roce 1985 zpracovává téma bretonské literatury. Přečtete si v něm mimo jiné i úvahy Georgese Perrose svědčící o tom, že umělci francouzského původu v Bretani dodnes nacházejí inspiraci.
Nejedním textem tohoto čísla prostupuje ústřední literární téma z Bretaně – smrt. V časopise naleznete zpracování tohoto motivu mnoha rozličnými způsoby – od humorných povídek (Pierre-Jakez Hélias), přes staré pohádky (François-Marie Luzel) až po lyrické drama (Saint-Pol-Roux). V čísle nechybí ani ukázky z tvorby klasiků, jakými jsou François-René de Chateaubriand či Théodore Hersart de La Villemarqué.
Do bretonského čísla přispěli významní čeští překladatelé Alan Beguivin, Zdeněk Hrbata, Václav Jamek, Jiří Pelán a Aleš Pohorský.
Leave a Reply