Učitel tance

Výpisky z dramatu Lope de Vegy

Při studiu španělského divadla zlatého věku jsem narazil na hru Lope de Vegy Učitel tance (El maestro de danzar, 1594). Dějově nijak nevybočuje z rámce romantické zápletkové komedie, ovšem k ruce vytoužené dívky tentokrát hlavní hrdina využívá převlek za učitele tance. Díky tomu se tu o tanci na několika místech poměrně obšírně hovoří.

Výpisky odkazují k překladu K. M. Walló (rozmnožila DILIA, Praha 1962). Srovnání s originálem ukázalo, že překlad je velmi volný, v pasážích o tanci se jedná spíš o volnou adaptaci. U dvou zajímavých terminologických pasáží uvádím dramaticky odlišné původní znění, doporučuji pozornosti. Na obrácený španělský otazník jsem rezignoval, en s vlnovkou jsem v přepisu nahradil znakem n’.

Za obstarání španělského textu patří velký dík Martině a Martinovi Hřibovým.

[strana 8]
Ricaredo: Jak to myslíš?
Aldemaro: Když jsem byl
na studiích v Neapoli,
chodil jsem do zvláštní školy
a tam jsem se naučil
tanečnímu umění.
Učitelé uznávali,
že jsem předstihl je všechny.
A já, Španěl, v Itálii
vynikl jsem nad Italy.
Ricaredo: Jak bys ale cíl svých tužeb
tancem dosáhnouti chtěl?
Aldemaro: Mohu jako učitel
vstoupiti do jejích služeb.
Ricaredo: Chceš být učitelem tance?
Jaký nápad!
Aldemaro: A proč ne?
Nikdo v městě nezná mne!
Ricaredo: Snad pro Neapolitánce
se ta služba hodí více.
Však pro tebe, pro šlechtice,
je to vyloučeno zcela.
Aldemaro: A proč by se nehodila
pro šlechtice, pro Španěla?
Ricaredo: Učit řemeslu!
Aldemaro: A kdo ti
o řemesle povídal?
Ptám se tě, zda umí král
tkáti látku, ušít šat!
Ricaredo: Neumí.
Aldemaro: Však tančit umí!
Každý Španěl tančí rád.
Co je tanec? Projev krásy
radostný a zářivý.
V tanci člověk přivyká si
rozvíjet nejlepší vlohy,
ušlechtilost, gracii.
Ricaredo: Nebudu tě přemlouvat.

[strana 13]
Albergio: Jen škoda, že se netančilo!
S tancem hned všechno veselé je!
Tebano: Jsou to barbarské obyčeje!
Ať chudák nebo král se žení,
tančí se, až se třese zem!
Albergio: Bez tance slavnost celá není!
Nutno vyhovět zvyklostem!
Ba, teprve dnes jasně vidím,
že dívka není vzdělaná,
jestliže tančit nedovede.
Dcerušky, před vámi se stydím,
že jsem vás nedal učit tanci.
Lituji, je to vina má.
Feliciana: Jestliže dívka hezká není,
v tanci se půvabnější zdá.
Když tančí i je půvabná
– tím víc jsou muži okouzleni!
My dvě snad nejsme ošklivé,
však tančit jsme se neučily!
Florela: Když svolíš, času dosti je,
abychom všechno dohonily.
Albergio: Skutečně! Třeba začít hned!
Až budeš svoji svatbu mít,
musíš mi na ní zatančit
alespoň pěkný menuet!
Florela: I menuet, i tance jiné.
Všemu se rády naučíme.
Feliciana: A nebudem už při slavnosti
na posměch přítelkyním svým.
Florela: Bylo mi vždycky trapné dosti
říkat: Promiňte, netančím! | fr |

[strana 17]
Florela: Které tance dovedete?

Aldemaro: Všechny! Ukázal bych vám
– ty nejhezčí, které znám.
Florela: Prosím!
Aldemaro: Nejdřív tarantela!
Živá, ohnivá a smělá!
Tanec vášnivý jak jih!
Hleďte, kterak tančívá se
v neapolských ulicích!
(Tančí.)
Feliciana: Krásně tančí!
Florela: Na mou věru!
Aldemaro: (k Belardovi).
Je to mocná kouzelnice!
Očarovala mě zcela.
Florela: Tak to byla tarantela.
Co dál?
Aldemaro: Nicarda, má paní.
Tanec, jenž se tančí v Nice.
Jsou v ní skoky, piruety,
pak se přejde do objetí…
Florela: Do objetí?
Aldemaro: Paní má,
tak se tančí v celém kraji.
Feliciana: A jak jinde tančívají?
Aldemaro: V Benátkách se tančívá
tanec zvaný furlana…
Líbezný a lákavý
jako noc za měsíční záře,
kdy se tančí při kytaře.
Eleganci pavany
nepředčí však, řekl bych.
Přesný pohyb, držení,
jistotu i umění
především pavana žádá
po nás, mistrech tanečních.
(Tančí.)
U dvora teď tančili
tanec, jejž si hráti dal
dokonce i sám náš král.
“Tirila a tirili.”
Florela: Které jiné tance, pane,
jsou teď u nás oblíbeny?
Aldemaro: Menuet se pořád cení,
pasacaglia též se stane
tancem, jejž zná celý svět.
Gajumba snad těžká zdá se.
Nejčastěji tančívá se
s doprovodem kastanět.
Při tančení amorosa
ve dvojici tančíte.
Má figury složité,
těžká je v něm každá póza.
Chiabo je počítaný
mezi tance příliš hrubé.
Tebano: Zato vítaný nám bude
ve veselé společnosti,
kde jsme mezi sebou sami!
Aldemaro: Moriska je tanec, který
tančívá se s rolničkami.
Pro dámu je příliš smělý…
Tebano: Zato pán se ale při něm
potěší a rozveselí!
Aldemaro: U nás zůstává však stále
nejvíc ceněn ze všeho
vášnivý a prudký tanec…
Florela: Který?
Aldemaro: Dravé bolero!
(Tančí.)
Florela: S bolerem snad byste měl
začít nejdřív…
Aldemaro: Velmi rád.
Dobře lze s ním začínat.
Mohou je hned tančit spolu
žákyně a učitel.
Pak vás naučím almandu,
torneo a sarabandu.
Doufám, že vám vyhovím!
Florela: Tolik tanců!
Aldemaro: Nejsou snadné!
Feliciana: Budeme se učit spolu!
Aldemaro: Dále jotu…
Cornejo: Jídlo chladno!
Je čas odtancovat k stolu. | fr |

[strana 56]
Aldemaro: Vítám tě, Ricaredo!
Ricaredo: Že se nestydíš!
Či myslíš, že se sluší odchovanci
vysokých učení, šlechtici Navarry,
za mzdu se pitvořit při zvucích kytary
a vyučovat mladé dámy tanci?
Ty, který ve znaku máš meč a zlatý kříž!
Ty, se svým nadáním! Vždyť je to neslýchané!
Rozumíš!
Aldemaro: Nerozumím, urozený pane!
Když chválíte mé vlohy, mohu být tak smělý
a nabídnout své služby?
Ricaredo: Služby? Směješ se mi?
Aldemaro: Výsledek zaručen, honorář přiměřený!
Přec byste nešel k jinému učiteli!
Ricaredo: Co říkáš?
Aldemaro: Vyučuji zvečera i za dne.
Stačí šest lekcí — možná jenom pět –
a za měsíc vám bude každá závidět
jistotu při tanci — vaše poklony ladné…
Ricerado: Bratranče, snažně prosím, přestaň s tím!
Aldemaro: Vy nevěříte? Chcete — já vám předtančím!
(Tančí.)
Andronio: On se snad zbláznil…
Ricaredo: Mysli na otce!
Je starý, stříbrem prokvetla mu hlava…
Aldemaro: Jen odvahu! Kdo doopravdy chce,
dokáže všechno… Prosím… levá, pravá…
A hlavu vzhůru… rukou kroužit lehce…
Ricaredo: Nech toho, povídám!
Belardo: Pán zřejmě tančit nechce!
Proč se mu vnucujete? To se vám zas divím!
(Stranou.)
Je přece škoda, perly házet sviním!