[O válečných tancích]
[[ Arbeau. ]]
Pohovořme nejdříve o válečných tancích, pak si řekneme o tancích společenských. Do pochodu se hrává na businy1 a trumpety, krumhorny2 a klaríny3 rohy a cinky4 , flétny, polní píšťaly5, flažolety6, bubny a další bubnu podobné nástroje.
Perský buben (používají jej i někteří Němci, kteří ho převážejí v rozsoše sedla) se skládá z jedné měděné polokoule uzavřené silným pergamenem o průměru asi dvou a půl stopy; když se do řečené blány udeří paličkami, zvuk připomíná hromobití.
Capriol.
Nakreslil jste do míst, kde se provazy na bubnu kříží, malé šňůrky s kličkami. | fr |
Arbeau.
Těmi se napínají blány: když chceme na buben hrát, posuneme řečené šňůrky ke středu, když chceme buben odložit, povolíme naopak blány tím, že řečené šňůrky posuneme k obručím a okrajům. Nevím, jestli synové Izraele používali jednohlavý buben, který sloužil v Římě při obětinách matce bohů7, v patnácté kapitole Exodu ale stojí, že Maria, sestra Mojžíše a Arona, byla skvělá bubenice.8 Vergilius v šesté knize Aeneidy píše o Misenovi, Hektorově a později Aeneově trubači toto:
Quo non præstantior alter
Æere ciere viros, martemque accendere cantu.9
A o kousek dál:
Et lituo pugnas insignis obibat, et hasta.10
Hlasu všech popsaných nástrojů se používá coby signálu a povelu vojákům k rozbití tábora, k pochodu nebo k ústupu. Při srážce s nepřítelem jim dodává srdnatosti, odvahy a kuráže k útoku nebo k mužné a udatné obraně. Bez něj by vojáci pochodovali zmateně a neuspořádaně, takže by mohli být přemoženi a poraženi: proto je u nás Francouzů zvykem nechávat v jednotkách pochodovat řady vojáků a jejich velitele v jisté míře. | fr |
Capriol.
A to jak? | fr |
Arbeau.
Jste hudebník, takže víte, že máme určité míry, určité takty, jedny jsou dvojné, jiné trojné; a že oba tyto druhy taktů mohou být pomalé, střední a rychlé. | fr |
Capriol.
To je pravda. | fr |
Arbeau.
Jistě mi dáte za pravdu, že když společně vyrazí a vykročí tři muži
a každý z nich půjde bez ohledu na ty ostatní, nikdy nebudou v souladu. Na to by bylo třeba, aby všichni tři pochodovali společně, ať už rychle, volně nebo prostředně. | fr |
Capriol.
O tom není pochyb. | fr |
Arbeau.
Proto si s sebou Francouzi do pochodu berou bubeníka, jenž udává míru, podle které mají vojáci pochodovat. Většina vojáků v tom ovšem není dostatečně vycvičena, jako ostatně ani ve zbytku válečného umění; to ale není důvod, abych vám nepopsal řádné provedení. | fr |
- V orig. buccins, druh dlouhé snižcové vojenské trumpety. Je ovšem možné, že Arbeau má na mysli jednoduchou antickou římskou polnici s názvem buccina. [zpět]
- V orig. litues. Krumhorny byly dřevěné dechové nástroje výrazného bzučivého zvuku se vzdušnicí, dvojitým plátkem a zahnutým tělem. Pro malý tónový rozsah se na ně obvykle hrávalo v kvartetu nebo v dechovém orchestru. Význam originálního francouzského termínu je poněkud nejasný, překlad krumhorn nabízí Julia Sutton v poznámce k anglickému vydání (Arbeau, Thoinot: Orchesography, New York 1967, str. 211.), vzhledem k poněkud nejasné souhrnné poznámce o použitých pramenech se nepodařilo zjistit, o co přesně svůj vývod opírá. Krumhorny mají ve srovnání s trubkami a šalmajemi výrazně tišší zvuk a jejich využitelnost ke hraní do pochodu je sporná. Je tedy možné, že má Arbeau namysli římskou zahnutou trubku lituus. V takovém případě bychom mohli úvodní pasáž číst: Do pochodu se hrává na bucciny čili trumpety a lituy čili klaríny. [zpět]
- Trubky se zahnutou trubicí a čistým, jasným zvukem. [zpět]
- V orig. cornets. V románské jazykové oblasti jsou běžnější různé tvary slova cornetto, u nás se vžila počeštěná podoba německého názvu zink. Jedná se o unikátní dechový nástroj, který kombinuje mírně zakřivené dřevěné nebo kostěné tělo podobné flétnovému s nátrubkem blízkým žesťovým nástrojům. Má kultivovaný zvuk podobný lidskému hlasu. [zpět]
- V orig. fifres. Jde o krátké příčné flétny s pronikavým vysokým zvukem. Jeden z mála opravdu ryze vojenských nástrojů v tomto výčtu. [zpět]
- V orig. arigots. Termín může označovat různé druhy přefukovaných zobcových fléten, soudě dle následujícího textu má Arbeau na mysli variantu se šesti otvory, čtyřmi vpředu a dvěma vzadu. [zpět]
- Zřejmě Rheia‑Kybele. Součástí frygických orgií, které se pořádaly na její počest, byla i divoká hudba. O bubnech se v této souvislosti zmiňují Ovidius, Diodoros Sicilský a další. [zpět]
- „I vzala Maria prorokyně, sestra Aronova, buben v ruku svou, a vyšly za ní všecky ženy s bubny a s píšťalami.” Exodus, 15, 20. [zpět]
- ”[Misenus] jenž uměl nad jiné lidi / polnicí volat mužstvo a k zhoubné je roznítit bitvě.” Vergilius, Aeneis VI, 164-5, přel. O. Vaňorný. Ve Vergiliovi stojí Martemque místo martemque. [zpět]
- ”Chodíval v boje, jak v zápase rek, tak v troubení mistr.” Vergilius, Aeneis VI, 167, přel. O Vaňorný. [zpět]
Komentáře