Rubriky

i

Orchesographie: O pochodových rytmech

[O pochodových rytmech]

Arbeau.

Ještě je třeba, abyste si uvědomil, že se bubnování různě obměňuje, aby bylo příjemnější; a proto někdy bubeník nechá pět bílých not a tři pomlky tak, jak bylo popsáno výše, někdy místo not bílých použije dvě noty černé nebo čtyři noty zahnuté, jak ho zrovna napadne. Pátá nota musí být ale vždycky bílá, pokud nechce rytmus dvakrát nebo třikrát opakovat: v takovém případě udělá tři pomlky jen na konci. | fr |

Capriol.

Myslím, že tomu zhruba rozumím, ale rád bych nějaký příklad těch obměn. | fr |

Arbeau.

Obměn se dosahuje střídáním bílých, černých a zahnutých not. | fr |

Capriol.

Ukažte mi nějaký seznam nebo tabulaci. | fr |

Arbeau.

Víte, že jedna nota bílá v sobě obsahuje dvě černé, a že jedna nota černá obsahuje dvě zahnuté. Můžeme tedy na délku jedné bílé zahrát dvě černé nebo čtyři zahnuté; aby se to snáze rozlišilo, říká se zvuku jedné noty bílé, která se hraje jedním úderem paličkou, tan čili bum1 nebo plan čili bim. Zvuku dvou not černých, které se hrají dvěma údery paliček, se říká tere čili tata a zvuku čtyř not zahnutých, které se hrají čtyřmi údery paliček, se říká fre čili ratata2. Když je všechny různě střídáme, získáme mnoho variací, které naleznete v následující tabulaci. Můžete si z ní vybrat ty, které vám budou nejmilejší. | fr |

Tabulace s výčtem všech
možných zabubnování
na buben.

První způsob se skládá jen z pěti bum, jak je znázorněno níže.

Rytmus 2

| fr |

Další údery se skládají z kombinace bum s tata, řečeného bum s ratata a všech tří dohromady, bum, tata a ratata.
Zaprvé kombinace čtyř bum a jednoho tata, kterou lze vytvořit čtyřmi způsoby.
Rytmus 3 | fr |

Kombinace tří bum a dvou tata.
Rytmus 4 | fr |

Kombinace dvou bum a tří tata.
Rytmus 5_1
Rytmus 5_2 | fr |

Další kombinace, ze čtyř tata a bum, kterou nelze nijak obměňovat, protože aby byl rytmus jasný, musí být bum na konci, aby dalo vzniknout kadenci.
Rytmus 6 | fr |

Kombinace čtyř bum a jednoho ratata.
Rytmus 7_1
Rytmus 7_2 | fr |

Kombinace tří bum a dvou ratata, které je šest druhů, jak je vidět níže.
Rytmus 8_1
Rytmus 8_2 | fr |

Kombinace dvou bum a tří ratata, kterou můžeme obměnit čtyřmi způsoby.
Rytmus 9 | fr |

Další kombinace, ze čtyř ratata a jednoho bum, kterou nelze nijak obměnit.
Rytmus 10 | fr |

Kombinace tří tata a jenoho ratata, s bum na konci.
Rytmus 11 | fr |

Capriol.

Myslím, že na buben už nelze zahrát jiné kombinace úderů než ty, které jste vypsal výše. | fr |

Arbeau.

Jejich výčet vás zřejmě nudí, ale ještě musím zahrnout řadu daších, abych nenechal započaté dílo nedokončené.
Kombinace dvou tata a dvou ratata, s bum na konci.
Rytmus 12_1
Rytmus 12_2 | fr |

Kombinace jednoho tata a tří ratata, s bum na konci, kterou můžeme obměnit čtyřmi způsoby, po nichž vám odvodím zbylé kombinace.
Rytmus 13_1
Rytmus 13_2 | fr |

Kombinace tří bum, jednoho tata a jednoho ratata, ze které lze vytvořit a poskládat dvanáct následujících variací.
Rytmus 14_1
Rytmus 14_2 | fr |

Kombinace dvou bum, dvou tata a jednoho ratata, ze které lze vytvořit a poskládat následující variace, jichž je dvanáct.
Rytmus 15_1
Rytmus 15_2 | fr |

Kombinace dvou bum, jednoho tata a dvou ratata, ze které lze vytvořit a poskládat následující variace, jichž je osm3.
Rytmus 16_1
Rytmus 16_2 | fr |

Ze všech výše vyjmenovaných variací si bubeník může vybrat ty, které jsou mu nejpříjemnější a nejvíce milé jeho sluchu. | fr |

  1. Zvuky bubnu mají ovšem ve francouzštině poměrně propracovaný systém, který se používal jako rytmická pomůcka při výuce hry na hudební nástroje nebo při tanci. Česká tradice bohužel zdaleka nemá odpovídající výrazivo, pro příjemnější čtení jsem se nicméně pokusil o nedokonalý převod. [zpět]
  2. Francouzština Arbeauovy doby ještě používá výrazné, ryčné rolované er, které svým zvukem může připomínat virbl. [zpět]
  3. Ve skutečnosti je jich, jak správně poznamenává Nicolas Graner, opět dvanáct, Arbeau zapomněl na Tan fre tere fre tan / Tere fre tan fre tan / Tan tere fre fre tan / Tere tan fre fre tan. [zpět]