[Morisques]
MORISKA.
[[Arbeau.]]
Za svých mladých let jsem byl v dobré společnosti svědkem toho, jak po večeři vešel do sálu načerněný chlapec, čelo ovázané bílou nebo žlutou stuhou, a s rolničkami na holenních návlecích začal tančit tanec moriska. Jda napříč sálem dělal jistou vazbu, pak se couvaje vrátil na místo, kde začal, a udělal vazbu novou, a tak pokračoval dělaje rozličné vazby libé oku přihlížejících. Horus ve čtrnácté kapitole Macrobiovy1 třetí knihy o Saturnáliích2 říká, že urozené děti a mladé dívky z dobrých římských rodin tančily s crotaly3, což Badius4 v komentáři vykládá jako rolničky; tento výklad mě ale neuspokojuje a věřím, že Crotalum byl malý baskický tabourin lemovaný chrastítky a rolničkami, se kterým zobrazujeme Matku bohů nebo že to bylo to, čemu říkáme cymbales, tedy vypouklé trojhranné plechy, na které se občas hrává a jejichž příjemný zvukem se doprovází niněra5. Ať už to ale bylo cokoliv, umění zatančit dobře tento tanec se vysoce cenilo. | fr |
Capriol.
Tento verš z Vergilia souhlasí s vaším názorem.
Crispum sub Crotalo docta mouere latus.6
Kdyby Básník měl na mysli rolničky, napsal by cum, a ne sub. Prosím vás ale, abyste mi dal kousek tabulace, naučím takto tančit svého posluhu. | fr |
Arbeau.
Moriska se tančí ve dvojné míře: zpočátku se tančilo s ťukáním nohama, ale jelikož to tanečníkům bylo nepříjemné, začali ťukat jen patami, nechávajíce špičky nohou na zemi, jiní chtěli tančit střídavě přídupy nohou neboli marque‑pieds a přídupy patou neboli marque talons; u všech třech provedení, především u toho s dupáním nohama, se ale prokázalo, že nakonec vedou k podagře a pakostnici, pročež tento tanec vyšel z užívání. Dám vám nápěv a pohyby jedné vazby, další se můžete naučit od těch, kteří v nich jsou cvičení; takových je dnes už ovšem pomálu.
Tabulace morisky.
{Nápěv morisky. / Pohyby. / Vpravo: Tanečník morisky drží špičky nohou na zemi, zatímco ťuká patou, aby rozezněl rolničky; a přídup patou, u kterého není řečeno, zda je levou nebo pravou, je spojenýma nohama neboli pieds joincts.}
{Pokračování nápěvu morisky, jakožto i pohybů.}
Capriol.
Když si tak pohyby této morisky představím, přijde mi, že se tanečník nehýbe z místa. | fr |
Arbeau.
á jít ovšem stále vpřed až na konec sálu, a aby toho dosáhl, po přídupu patami, který je spojenýma nohama neboli pieds joincts, a kadenci, a před přídupem pravou patou tanečník svižně postoupí oběma nohama a současně udělá řečený přídup pravou patou; protože když se pozorně podíváte, po pieds joincts následuje přídup patou. Povšimněte si také, že tento nápěv morisky se rozkládá na zahnuté noty a přídupy patami připadnou na každou z nich jako výše.
Capriol.
Uvědomil jsem si, pane Arbeau, že v žádném z tanců, na které jste mi dal pohyby, jste nemluvil o kravském kopanci neboli ru de vache, a to přesto, že jste mi jej prve mezi ostatními pohyby vyobrazil. | fr |
Arbeau.
Máte pravdu; to ale proto, že jej tanečníci téměř nepoužívají, pokud ovšem netančí kanárský tanec Canaries, o kterém jsem se právě chystal pojednat. | fr |
- Macrobius, řecký idealistický filozof začátku pátého století, významný představitel novoplatonismu. [zpět]
- Výbor z Macrobiova spisu Saturnálie je českému čtenář dostupný v překladu Jakuba Hlaváčka, nakladatelství Hermann & synové, Praha 2002. Jedná se o následující pasáž: „Ale kdysi byli i řádní občané do tance celí diví. Vždyť mezi druhou a třetí punskou vákou – abych se vrátil do období, kdy byly morální standardy nejvyšší – docházeli slušní občané, co slušní občané, dokonce i synové senátorů, do tanečních škol, a tam se učili tančit s kastanětami“. Celou kapitolu ovšem nepromlouvá Horus nýbrž Furius k Horovi. [zpět]
- Crotalum, podle soudobých badatelů se jedná nejspíš o druh klapaček příbuzný kastanětám. [zpět]
- Zřejmě Jodocus Badius, pařížský průkopník knihtisku, 1462-1535. [zpět]
- V lidové hudbě jižní Francie a severního Španělska a Portugalska se tato pro nás poněkud absurdní kombinace nástrojů dodnes používá. [zpět]
- ”[krčmářka] v klapotu kastanět znalá rozkývat vlnivý bok.” Citát z básně Copa, in: Římská lyrika, Praha 1954, Odeon, s. 221-2. Jak vidno, ani verš z pseudo-Vergilia v českém překladu s Arbeauovým názorem nesouhlasí. [zpět]
Komentáře