[Branle des Sabots]
Arbeau.
DŘEVÁKOVÝ BRANLE.
Rosinus1 ve své knize o římských starožitnostech2 připomíná, že podle sedmé knihy Dionýsia z Halikarnassu3 pochodovali při magnificencních4, které se v Římě pořádaly jako podívané při veřejných hrách, v řadách tanečníci s tibiemi, harfami a barbitony5 ; jeden z těchto tanečníků šel před ostatními a předváděl jim jisté taneční formule a pitvoření, které se všichni jeho následovníci snažili opakovat po něm, jako by je vodil coby loutky.6 Podobně se zde ve městě Langres dělal mumraj, ve kterém šla Matka bláznů před třemi blázny a předepisovala jim jisté posunky; pak se otočila, aby viděla, jestli ji řečení tři blázni, její děti, věrně napodobují. Tančili upravený Dřevákový branle. | fr |
Capriol.
Jak se ten Dřevákový branle tančí? | fr |
Arbeau.
Ve dvojné míře, jako branles doubles neboli dvojité branly, čtyřmi kroky za levou rukou, pak čtyřmi kroky za pravou. K tomu dvěma simples neboli jednoduchými kroky a třemi dupnutími, což se opakuje.
Tabulace Dřevákového branlu.
{Nápěv tohoto branlu. / Pohyby téhož. / Vpravo: Tyto čtyři kroky tvoří double neboli dvojitý krok vlevo. / Tyto čtyři kroky tvoří double vpravo. / Tyto dva tvoří simple neboli jednoduchý krok vlevo. / Tyto dva tvoří simple vpravo. / Dole: Místo těchto dupnutí nohou se dělají jiná pitvoření dle libosti.}
A pokud chceme, mohou v tomto Dřevákovém branlu dělat muži první tři dupnutí, během čehož se ženy nehýbou, a při opakování ženy druhá tři dupnutí, během čehož se nehýbou muži. Pak všichni společně začnou branle od začátku, aby se pitvořili dle libosti nějak jinak. | fr |
Capriol.
To dupání mi připomíná koně, když jsou neklidní7, nebo valachy, když musejí čekat na svůj pytel s obrokem. | fr |
- Johannes Rosinus, německý luteránský vzdělanec přelomu šestnáctého a sedmnáctého století, autor populárního spisu Antiquitatum romanarum corpus absolutissimum. [zpět]
- Jedná se právě o již zmíněné Antiquitatum romanarum corpus absolutissimum. [zpět]
- V orig. Denis Halicarnassée, zřejmě tedy Dionýsios z Halikarnassu, řecký řečník a historik prvního století př. n. l. působící dlouho v Římě. [zpět]
- Arbeau tu poněkud ahistoricky používá dobový termín vyhrazený dvorským slavnostem. [zpět]
- Starořecký strunný nástroj, blízký příbuzný kythary. [zpět]
- Zřejmě se jedná o následující pasáž: „Za zápasníky následovaly sbory herců seřazené do tří skupin. Nejprve mužské, potom mladické, naposledy chlapecké, za nimiž kráčeli flétnisté pískající na archaické/starobylé krátké píšťalky, jak se to děje i dnes, pak kitharisté drnkající na sedmistrunné lyry ze slonoviny a na takzvaná barbita. Jejich použití zůstalo u Řeků tradicí dodnes. U Římanů se uchovává při všech obětích. Oděv tanečníků byly purpurové chitóny opásané bronzovými opasky, k nimž měli přivěšené meče a nesli kopí, jež bylo kratší než je běžné. Muži měli bronzové přílby ozdobené třpytivými okrasami a péry. Každou skupinu tanečníků vedl jeden muž, který ostatním udával pohyby/postoje a jako první předváděl bojovné a prudké/rázné pohyby, nejčastěji v prokeleusmatickém rytmu. I toto byl dávný řecký zvyk. Tanec ve zbroji, tzv. pyrrhiché, začala tančit nejprve buď Athéna při vyhlazení Titánů jako vítězný tanec se zbraněmi, nebo ještě v dávnější době, kdy jej ustanovili Kúréti, když měli pečovat o Dia a chtěli jej uklidnit tlučením zbraní a rytmickým pohybem údů, jak vypráví mýtus.“ Dionýsios VII, 72, 4, 11, přel. A. Sarkissian. [zpět]
- V originále veuillent troubler l’eau, což může doslova znamenat i chtějí zakalit vodu. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo uspokojivě vysvětlit, proč by se koně něčím takovým měli vysilovat, přiklání se překlad k přenesenému významu blízkému našemu rčení čeřit vodu, tedy působit problémy. [zpět]
Komentáře