[Branle de Poictou]
Arbeau.
Množství branlů nese jméno podle kraje, kde se běžně provozují: v Poitiers se tančí branles de Poictou, tedy branly z Poitiers, Skoti tančí branles d’Escosse neboli skotské branly, Bretonci branly, kterým říkají Triory, nebo též passe‑pied1. | fr |
Capriol.
Doufám, že mi dáte jejich tabulace. | fr |
BRANLE Z POITIERS.
Arbeau.
Kdejací nedouci dnes branle z Poitiers przní, nebudu následovat jejich příkladu a dám vám tabulaci toho, jak jsem jej kdysi tančil s děvčaty z Poitiers. Tento branle se tančí ve trojné míře, jde se při něm pořád za levou rukou, bez uchýlení vpravo. Dám vám jen začátek nápěvu, protože na zbytek řečeného nápěvu se provádějí stejné pohyby, jak tomu bývá u všech ostatních branlů, jichž je mnoho.
{Nápěv branle de Poictou. / Pohyby.}
Capriol.
Nedělají se v branlu z Poitiers nějaké rozklady? Slyšel jsem, že jej tamní dívky rozkládají a roztomile při tom klapou dřeváky. | fr |
Arbeau.
To je pravda, podupávají2 ve druhé a ve třetí trojné míře, které obsahují šest černých not; na každou z nich dělají pro změnu šest pied en l’air3, jak je vidět níže.
{Pokračování téhož nápěvu. / Rozloženější pohyby.}
- V baroku byl rytmus passe‑pied součástí taneční svity, jeho genetická souvislost s níže popisovaným Triory ale není prokazatelná, pohybově se diametrálně liší. V Bretani se ovšem dodnes provozuje jednoduchý kruhový tanec pach‑pi charakterem rozhodně spíš renesanční než barokní. [zpět]
- V originále trepigner, které může znamenat jak podupat a pošlapat, tak i skákat či dokonce tančit. Vzhledem k výše zmíněnému použití dřeváků se překlad přiklonil k hlučnějšímu významu, nicméně z čistě jazykového pohledu je výkladů víc. [zpět]
- Soudě dle zápisu Arbeau zřejmě myslí na každou notu jedno pied enl’air, nikoliv šest. V notové ukázce se navíc jedná o míru čtvrtou a pátou, Arbeau zřejmě počítá až od čáry rozdělující fráze. [zpět]
Komentáře