[O tanci a jeho prospěšnosti]
Arbeau.
Tanec neboli saltation ((Anticizující novotvar odvozený od latinského slovesa saltare. Podle šestého vydání slovníku Académie française (1832-1835) zahrnuje výraz i další oblasti pohybového umění: pantomimu a jevištní akci na divadle. Ve starších slovnících se nevyskytuje.)) je příjemné a prospěšné umění přinášející a uchovávající zdraví; je patřičný pro mladé, těší staré a je vhodný pro každého, pokud se ovšem dbá na způsobilost času a místa a netančí se ve zlém rozpoložení. O času a o místě hovořím, protože ten, kdo by věčně vymetal taneční sály, se dočká jen posměchu. Víte, co se říká v knize Sírachovcově:
Cum muliere saltatrice non sis assiduus. ((„Nestýkej se s tanečnicí, aby tě nepolapila do svých nástrah.” Nepřesný citát z knihy Sírachovec 9, 4. Překlad vychází z alternativního čtení saltatrice / psaltrice, takže se odlišuje od standardního ekumenického, kde stojí „Nestýkej se se zpěvačkou, aby tě nepolapila do svých nástrah.“))
Děti římských senátorů se učily tanci hned, jak dostudovaly. Homér podává svědectví o tom, že tanec byl nedílnou součástí hostin; natolik, že se nikdo nemohl vychloubat tím, že uspořádal skutečné hody, pokud je nenechal doprovodit tancem. Pokud se k němu navíc přidružily mumraje, hostina byla zdravá na duchu i na těle. Když se ve starých divadlech hrávaly tragédie, komedie a pastorály ((Arebau používá výraz bergeries, který zahrnuje všechno okolo chovu ovcí. Snad má na mysli řecké satyrské hry.)), nikdy v nich nechyběly tance a posunky. Část divadla, která jim byla vyhrazena, se nazývala orchestra, což bychom snad mohli do francouzštiny přeložili jako dançoir ((V dobových slovnících se nevyskytuje, zřejmě se tedy jedná o kalk. Doslova tančiště.)) a do češtiny jako tančiště. [original]
La dance ou saltation est un art plaisant & proffitable, qui rend & conserve la santé, convenable aux jeusnes, aggreable aux vieux, & bien seant a tous, pourveu qu’on en use modestement en temps & lieu, sans affectation vicieuse: je dis en temps & lieu, parce qu’elle apporteroit mespris a celluy qui comme un pillier de salle y seroit trop assidu. Vous scavés que dis l’ecclesiaste. Cum muliere saltatrice non sis assiduus.
Les enfans des senateurs romains au sortir des escolles alloient apprendre à dancer. Homere tesmoigne la dance estre une partie & appendice des banquets, tellement que personne ne se peult vanter d’avoir accomply un brave festin, sil n’y à appliqué la dance laquelle est comme un corps entier accompaigné de son bel esprit, si on y joinct les masquarades. Quant on recitoit dedans les theatres anciennement les tragœdies, comœdies, & bergeries, les dances & gesticulations n’y estoient oubliées, & en la partie desdicts theatres qui pour ceste occasion estoit appellée Orchestre: que nous pourrions appeller en nostre langue françoise, le dançoir.
[/original]
Capriol.
Jelikož je tanec umění, musí tím pádem spadat pod jedno ze sedmi svodobných umění. [original]
Puis que c’est un art, il depend donq de l’un des sept arts liberaulx.
[/original]
Arbeau.
Již jsem vám jednou řekl, že se odvozuje od hudby a od změn v ní; bez rytmické povahy by byl totiž tanec nejasný a zmatený, protože posunky končetin musejí doprovázet kadence hudebních nástrojů, ne aby noha mluvila o voze a nástroj o koze. Obecně ale mají učenci za to, že je tanec jistý druh rétoriky beze slov, pomocí které může vypravěč bez vyřčení jediného slova dosáhnout jen pohyby toho, aby diváci porozuměli tomu, co se snaží vyjádřit, a přesvědčit je, že je křepký mladík hodný jejich uznání, obdivu a lásky. Není snad takový tanec oslavnou řečí na tanečníka samého, kterou přesvědčivě pronáší vlastníma nohama? Neříká mlčky své drahé, která přihlíží jeho důstojnému a půvabnému tanci, miluj mne, buď mne žádostiva? A když se k tanci přidají všelijaké mumraje, snadno se dosáhne velkého citového pohnutí, tu vzteku, tu lítosti a soucitu, tu nenávisti, tu lásky. Přesně jak to čteme o dceři Herodiady ((Tento opis používá pro Salome i Bible.)), které král Herodes Antipas vyplnil její přání poté, co zatančila na hostině, již pořádal pro prince svého království u příležitosti svých narozenin. A stejně tak Roscius ((Quintus Roscius Gallus, nejslavnější římský herec, žil na přelomu druhého a prvního století př. n. l. Ačkoliv byl komik, Cicero u něj bral hodiny herectví, později často v přátelském duchu měřili síly.)) dokázal totéž Ciceronovi, když jen posunky a němohrou dovedl podle názoru těch, kdo to měli posoudit, pohnout diváky více, než to svedl Cicero svou výmluvností. [original]
Je vous ay ja dit, quelle depend de la musique & modulations d’icelle: car sans la vertu rithmique, la dance seroit obscure & confuse: daultant qu’il fault que les gestes des membres accompaignent les cadances des instruments musicaulx, & ne fault pas que le pied parle d’un, & l’instrument daultre. Mais principallement tous les doctes tiennent que la dance est une espece de Rhetorique muette, par laquelle lO’rateur peult par ses mouvements, sans parler un seul mot, se faire entendre, & persuader aux spectateurs, quil est gaillard digne d’estre loué, aymé, & chery. N’est-ce pas à vostre advis une oraison qu’il faict pour soy-mesme, par ses pieds propres, en gendre demonstratif? Ne dit il pas tacitement à sa maistresse (qui le regarde dançer honnestement & de bonne grace) aymés moy, desirés moy? Et quant les masquarades y sont joinctes, elle ha efficace grande de mouvoir les affections, tantost à cholere, tantost à pitie & commiseration, tantost à la hayne, tantost à l’amour. Comme nous lisons de la fille d’Herodias, laquelle obtint ce quelle demanda au Roy Herode Antipe, aprés quelle eut dancé au banquet magnifique qu’il fit aux princes de son royaulme, à mesme jour qu’il estoit né Comme aussi Roscius le faisoit bien paroistre à Ciceron, quant il adjançoit les gestes & actions muettes de telle façon, qu’au jugement de ceulx qui en estoient arbitres, il mouvoit aultant ou plus les spectateurs, que Ciceron eut peu faire par ses elocutions oratoires.
[/original]
Capriol.
Roscius byl komediant a to, pokud vím, podle našich zákonů nejsou počestní lidé. [original]
Roscius estoit un histrion, & me semble que nos loix tiennent telles gens notés d’infamie.
[/original]
Arbeau.
Roscius byl členy senátu a všemi Římany, kteří chodili do divadla na jeho představení, považován za velmi čestného a schopného muže. Natolik, že když chtěli vychválit dokonalost nějakého řemeslníka, řeklo se o něm, že je ve svém oboru hotový Roscius. Cicero jej zastupoval, když byl žalován Fanniem ((Římský občan Fannius Chaerea. Roscius měl naučit tanci Fanniova otroka Panurga, odměnou mu měla být polovina jeho výdělků. Když byl Panurgos zabit jistým Quintem Flaviem, vymahatelná finanční náhrada se stala předmětem sporu. Ciceronova řeč na Rosciovu obhajobu je považována za jednu z výstavních ukázek římské rétoriky.)), a jeho při vyhrál jednohlasným verdiktem senátu, který jej miloval, ctil a vážil si jej. Je pravda, že ty, kdo pro peníze vpouštějí na své hry a frašky bez rozdílu každého, považujeme za nepočestné, zákon mezi ně ale nikdy nezahrnoval ty, kdo je předvádějí zdarma a jen pro potěchu a rozptýlení králů, princů, šlechticů, měšťanů nebo vybrané společnosti. Lhostejno, zda hrají s tváří nezakrytou ((Zřejmě bez použití masek, Arbeau už pravděpodobně hovoří o soudobé praxi.)) tragédie, komedie a pastorály, tančí za doprovodu hudby nebo předvádějí převleky a honosné odění jako při kratochvílích. Tak to nařizuje Císař ((Myšlen je byzantský císař Justinián I. žijící v šestém století našeho letopočtu, který podnítil rozsáhlou revizi římského práva.)) v jedenácté knize Zákoníku ((Justiniánův zákoník v dnešní terminologii označovaný jako Corpus iuris civilis. Sestaven v šestém století n. l. na popud císaře Justiniána I. Významně ovlivnil středověké a renesanční právo, značnou měrou přispěl k tomu, že se římské právo stalo základem právních systému po celé Evropě.)), v kapitole o veřejných hrách ((Justiniánův zákoník opravdu v jedenácté knize obsahuje několik zmínek o veřejných hrách (kapitola 41., 42. a 46.), myšleny jsou ovšem především různé závody. Pasáž, která by výrazněji souzněla Arbeauovým výkladem, se nepodařilo dohledat.)). [original]
Roscius estoit tenu & reputé (par messieurs du senat, & par tous les romains qui assistoient ordinairement au theatre pour le veoir) fort honneste & habille homme: tellement que quant on voulloit alleguer quelque artisant parfaict, on disoit que c’estoit un Roscius en son art. Ciceron plaida pour luy en une cause qu’il avoit contre Fannius, & obtint victoire par la faveur de tout le senat, qui l’aimoit, prisoit, & honoroit. Ceulx veritablement lesquels pour gaigner argent, admettent un chacun indifferemment à veoir leurs jeux & farces, sont comptez entre les infames: mais la loy n’y à jamais compris ceulx qui s’exhibent gratuitement, pour se donner du plaisir, & recreer les Roys, les princes, les seigneurs, les habitans d’une ville, ou quelques compaignies particulieres: soit par actions de tragœdies, comœdies, & bergeries, representées a visage decouvert ou par dances qu’on faict avec musiques, ou aultres vestures & portementz gratieux, par maniere de resjouissance: & ainsi le resoult l’Empereur en l’unzieme du Code, au chappitre des Jeux publiques.
[/original]
Capriol.
Pevně věřím, že je to tak správně. Neoddalujte tedy už chvíli, kdy vyhovíte mé prosbě a podrobně mi vysvětlíte, jak se provádějí taneční pohyby, abych si je konečně osvojil a nemohl být kárán jako Kraton od Lukiana, že mám prasečí srdce a oslí hlavu ((Arbeau se zřejmě opírá o následující pasáž: „Těchhle několik záležitostí a prostředků tanečního umění jsem ti, příteli, vylíčil, aby ses příliš nermoutil, že se na ně dívám s láskou. Kdyby ses ke mně chtěl při té podívané připojit, vím dobře, že bys byl rázem získán, a napříště bys začal po tanci bláznit. Vůbec ti pak nebudu moci říkat Kirčina slova: ,Žasnu, žes vypil ta kouzla, a zůstal nedotčen čáry! protože budeš očarován, a při Diovi, nebudeš mít oslí nebo prasečí hlavu, ale jasnější rozum a radostí se nebudeš s nikým dělit ani o kapku toho čarovného nápoje. Jak říká Homér o zlatém Hermově prutu, že jím ,lidem podle své vůle bdícím uspává oči a spící zas budí to dělá i tanec naprosto stejně, jelikož očarovává oči a způsobuje bdění, budí rozum ke všem činnostem.“ Lukianos, O tanci 85, přel. A. Sarkissian.)). [original]
Je croy fermement qu’il se doibt ainsi entendre. Ne tardés donc plus davantage à exaulcer ma requeste, & me dedvisés par le menu, comme se font les mouvements des dances, affin que je m’y exerce: & qu’il ne me soit reproché ce que disoit Lucian à Craton, que l’aye un cœur de porc, & une teste d’asne.
[/original]
Arbeau.
Lukianos svou výtku nemířil na ty, kdo nechtěli nebo neměli příležitost ovládnout toto umění; útočí na ty, kdo je zatracovali a zavrhovali jako něco špatného neberouce v potaz, že tanců jsou dva druhy: jedny slouží ve válce k posílení a obraně republiky, druhé jsou pro zábavu ((Arbeau zde používá slovo recreative, pro které ve zbytku překladu v souvislosti s tancem volím výraz společenský. Zde by to vzhledem k Arbeauově snaze o vytvoření stylistického kontrastu mezi válkou a mírem bylo výjimečně zavádějící. Proto se přikláním k doslovnému významu. Podrobněji viz glosář, heslo společenský.)) a skrývají v sobě ctnostnou schopnost vábit srdce jedno ke druhému a probouzet lásku. Navíc jsou vhodnou záminkou (jak už jsem vám řekl) k tomu, aby se poznalo, zda někdo není postižený pakostnici nebo rakem v nohách a jestli jsou dívky dobře vychované a cudné. Čteme, že Kleisthenes, vida, jak Hypoklides nestydatě tančí a pitvoří se, odmítl za něj provdat svou dceru řka, že protančil své zásnuby. ((„Když přišel rozhodný den, kde se mělo zalehnout ke svatební hostině a kdy se měl Kleisthénes vyslovit, koho si ze všech vybral, obětoval sto býků a vystrojil hostinu pro nápadníky a všechny obyvatele Sikyónu. Když vstali od hodů, nastal mezi nápadníky spor o hudbu a o věci, jichž se týkala společná rozmluva. Pitka však pokračovala a Hippoklidés, který měl na ostatní velký vliv, přikázal pištci, aby mu zahrál k tanci. Pištec poslechl a Hippoklidés se dal do tance. Tančil pro své potěšení, ale Klesithénes se na celou věc díval s nelibostí. Hippoklídés na chvíli přestal a potom si dal přinést nějaký stůl. Když mu ho přinesli, tančil na něm nejprve lakónské tance (pozn. překl.: mimická napodobenina ze života lidu, v tónu hrubé lidové komiky), potom attické a do třetice se postavil na hlavu a do taktu klátil nohama. Při prvních i při druhých tancích se se již Kleisthénes rozhodl, že Hippoklidés pro ten nestydatý tanec jeho zetěm nebude, zdržel se však, protože ho nechtěl plísnit. Když ho však viděl klátit nohama, nemohl se udržet a řekl: ,Synu Tisandrův, protancoval jsi svou svatbu. Hippoklidés mu na to odpověděl: ,Z toho si Hippoklidés nic nedělá.‘ Od té doby se toho používá jako úsloví.” Herodotos VI, 129, přel. J. Šonka.)) [original]
Lucian n’adresse ce reproche, à ceulx qui ne veuillent, ou bien qui veuillent, mais ne peuvent apprendre cêt art, mais il attaque ceulx qui le veuillent blasmer & regetter, comme action mauvaise, non considerans, qu’il en est de deux sortes: les unes servent à la guerre, force, & deffence de la republique, les aultres sont recreatives & ont avec soy une vertu d’attirer les cœurs & concilier l’amour, & sont un præparatif & cautelle (comme je vous ay ja dit) pour cognoistre si les personnes sont point maleficiées de goutes ou loups és jambes, & si elles ont bonne contenauce & modeste. Nous lisons que Clistenes ayant veu dançer & morguer impudemment Hypoclide, luy refusa sa fille en mariage disant qu’il avoit dedancé les nopces.
[/original]
Capriol.
Díky bohu jsem prost těchto slabostí a nemám než dvanáctiletou sestru, kterou naučím, co vy mi vysvětlíte. [original]
Dieu mercy, je n’ay point telles infirmités & n’ay qu’une sœur qui est aagée de douze ans que j’y feray apprendre quant vous m’aurés enseigne.
[/original]
Arbeau.
Galenos ve svém spise o zdraví píše, že všechny věci mají přirozenou touhu po pohybu a že bychom se měli procvičovat jemnými a umírněnými pohyby jako je tanec, který Iónové vymysleli právě za tím účelem ((Zmiňovanou pasáž se nepodařilo dohledat, Galenos se na různých místech opravdu zmiňuje o tom, že věci mají přirozený sklon k pohybu nebo k růstu, o procvičování jemnými a uměřenými pohyby ovšem mlčí.)): je to totiž velmi zdravá záležitost, obzvláště pro mladé dívky, které obvykle žijí sedavým životem a věnují se předení, vyšívání a ručním pracím, čímž se v nich hromadí špatné šťávy, které je třeba vypudit skrze umírněné cvičení. [original]
Galien dit en son livre du regime de la santé, que toute chose naturellement desire de se mouvoir; & que lon se doibt exercer par mouvements doulx & temperés comme est la dance, que ceulx d’Ionie iuventérent à cêt effect: pour ceste occasion elle sert grandement à la santé, mesmement des jeusnes filles, lesquelles estans ordinairement sedentaires, & ententives à leur lanifice, broderies, & ouvrages desguille, font amas de plusieurs maulvaises humeurs, & ont besoing de les faire exhaler par quelque exercice temperé.
[/original]
Capriol.
Tak na to je pro dívky tanec jako stvořený, jelikož se nemohou procházet a chodit si jen tak sem a tam po městě, což my bez pokárání můžeme, takže ani nepotřebujeme jako ony tančit. Přesto ale toužím se tomuto starému, počestnému a prospěšnému umění naučit. [original]
La dance leur est un exercice propre car elles n’ont pas liberté de se promener, & aller ça & la dehors & dedans les villes, ainsi que nous póuvons faire sans reprehension, tellement que n’en avons besoing comme elles: neantmoings, je suis desireux d’apprendre cêt art si ancien & si honneste & profitable.
[/original]
Arbeau.
Když tak prosíte, řeknu vám vše, co o něm vím: ačkoliv už není případné, abych se ve svém věku šedesáti devíti let těmto věcem věnoval a provozoval je. [original]
Pour vous complaire, je vous en diray ce que j’en scay encore qu’il me sera mal seant (en l’aage de soixante neuf ans ou je suis) de traicter & practiquer telle matiere.
[/original]